Makedonie
Makedonská prezidentská republika
Makedonie leží v bývalém státným útvaru Jugoslávie.Makedonským hlavním městem je Skopje (Skopije). Sousedí s Bulharskem,Srbskem,Kosovem,Řeckem a Albánií.Další města: KRILEP A BILOP.
Rozloha: 25 713
Hlavní město: | Skopje |
Rozloha: | 25 713 km² (145. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
Nejvyšší bod: | Velký Korab (2 764 m n. m.) |
Časové pásmo: | +1 |
Poloha: | 41°38′ s. š., 21°43′ v. d. |
Obyvatelstvo | |
---|---|
Počet obyvatel: | 2 066 718[1] (142. na světě, 2009) |
Hustota zalidnění: | 80,5 ob. / km² |
HDI: | ▲ 0,740 (vysoký) (78. na světě, 2012) |
Jazyk: | makedonština |
Náboženství: | pravoslaví, islám |
Státní útvar | |
Státní zřízení: | parlamentní republika |
Vznik: | 8. září 1991 (Oddělení od Jugoslávie) |
Prezident: | Ďorge Ivanov |
Předseda vlády: | Nikola Gruevski |
Měna: | Makedonský denár (MKD) |
HDP/obyv. (PPP): | 11 654[2] USD (75. na světě, 2012) |
Mezinárodní identifikace | |
MPZ: | MK |
Národní TLD: | .mk |
. V zemi leží více než 50 jezer a šestnáct hor vyšších než 2000 metrů.
Období prvních Slovanů a Byzantské říše
Území dnešní republiky Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si je však podrobila Byzantská říše, později, v 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.
Období Osmanské říše
Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ní se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen z části (dodnes je v zemi jen 17 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří tito aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku[11], bohužel tato snaha neuspěla, jelikož bylo jako země příliš vzdálené. Přesto ale po berlínském kongresu z roku 1878 došlo k určitému otevření Makedonie Bulharsku - hlavně v oblasti obchodu - ačkoliv sama zůstávala stále pod Osmanskou vládou. Roku 1913 byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko, Srbsko a Albánii; to byl konec Makedonie jako jedné země.
Období Jugoslávie
Po ustanovení Království SHS bylo území dnešní Republiky Makedonie v jeho rámci součástí Srbska. Roku 1929 došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny. Za druhé světové války byla většina území dnešní Republiky Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem, západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie. 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do 19. listopadu 1944. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie, jež byla 7. července 1963 přejmenovaná na Socialistickou republiku Makedonii. Po rozpadu Jugoslávie roku 1991 vyhlásila nezávislost bez válek, jediná ze všech jugoslávských zemí.
„Bývalá jugoslávská republika Makedonie“
Na jaře 1990 byl v zemi zaveden politický pluralismus; z prvních svobodných prezidentských voleb vyšel jako vítěz zkušený politik Kiro Gligorov, jenž vládl od ledna 1991 až do roku 1999. V souvislosti s rozpadem Jugoslávie vyhlásila Makedonská socialistická republika 25. ledna 1991 svrchovanost v rámci SFRJ a 7. června 1991 změnila název na Republika Makedonie. Nezávislost Republiky Makedonie byla prohlášena 15. září 1991. Po vyhlášení nezávislé Makedonie na území bývalé Jugoslávie zpochybnilo Řecko legitimitu nového státu. Mezinárodně byla proto Makedonie uznána teprve v roce 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem nového makedonského státu Bývalá jugoslávská republika Makedonie[12], pod nímž byla v dubnu 1993 přijata do OSN (makedonská vláda tento název nepoužívala).
Aby se vyhovělo protestům Řecka proti užívání názvu Makedonie, dostala Makedonská republika podle rozhodnutí OSN z 8. dubna 1993 mezinárodně uznaný název (v angličtině) Former Yugoslav Republic of Macedonia (FYROM), česky Bývalá jugoslávská republika Makedonie (BJRM), makedonsky Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija (PJRM), makedonsky cyrilicí Поранешна Југословенска Република Македонија (ПЈРМ). Tento mezinárodní název používá mezinárodní společenství i po urovnání makedonsko-řeckých vztahů v roce 1995. V Makedonii se však název BJRM nikdy nepoužíval. Makedonie používá název Republika Makedonie, makedonsky Republika Makedonija.
Konflikt mezi Makedonci a albánskou menšinou
- Podrobnější informace naleznete v článku Konflikt v Makedonii 2001.
Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. V letech 2000–2001 v zemi zuřil ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády, který se dostal až na hranu občanské války. Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo uklidnit, i když vztahy mezi nimi zůstávají napjaté. V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU.
zdroje wikipedie.org